Citace z kázání 23/3/2014

Zamyšlení nad úryvkem z evangelia o Samařské ženě.

Autor: Jan Plodr

Dnešní evangelium je úžasné svědectví o Boží lásce

Ježíš se blíží k Jeruzalému, kde ho čeká odsouzení a kříž. Bude platit za hříchy lidí. Ale místo hořkosti vyzařuje pochopení a laskavost. U studny se setkává s osamělou ženou. Není to náhodné setkání. Ježíš na ženu čeká. Zná ji a ví co se jí všechno přihodilo.

Ví, že se život nemusí pokaždé podařit hned od začátku. Může přinést řadu omylů a bolestných zklamání. Dokonce i pět nevydařených vztahů. I naše otrlá společnost by se na pětkrát rozvedenou ženu dívala s despektem.

Ale Ježíš je jiný. Nepřichází k ní jako soudce s přísným pokáráním, ale jako lékař s živou vodou – s Boží láskou, která se projevuje odpuštěním.

Má pro ni i pro každého z nás jasné poselství:

Pojď uzavřeme minulost a začneme znovu. Spolu. Podle Božího zákona, podle hlasu svědomí očištěného Boží milostí. Lidé na křížové cestě počítají pády, ale pro mě jsou důležitá povstání. Čekám na tebe, abych ti dal živou vodu – sílu jít do nebe. Neboj se opustit hříšnou minulost. Neboj se vzdát těch mužů. Nezůstaneš sama. Už nikdy nebudeš osamělá, já budu pořád s tebou. Jsem od tebe ve vzdálenosti jediné modlitby. Půjdeme spolu do nebe. Cesta to bude náročná, ale krásná a s dobrým koncem.

Co víc si přát?

[Omlouvám se, ale audiozáznam z této mše jsem omyem smazal, než jsem jej stihl zveřejnit.]

.